Zpět
Dag Dramijos se představuje:
Mám se stručně představit?
Doma na mě volají: Dráček, Mráček, Eskymáček, Strejda, Máček, doktor Áček, Darášek.
Ke žrádlu dostávám granule - teď už senior. Ale já mám mnohem raději maso, smetanový krém Lipánek a piškotky.
Oblíbená činnost: Za mlada hra na kuželky - nečekané výpady na páníčky a na Nastěnku za účelem jejich sražení k zemi a následné radostné zválení a ožužlání. Dneska se už spokojím s mohutným drbáním a mojí oblíbenou hračkou se stala nejmladší členka smečky Darlenka, Nastěnčina dcerka. Je totiž gumová, skákavá, nic jí nevadí a je to uličnice. S nadšením sleduji její vyvádění, a tak rád bych se přidal, nebýt bolavých zad. Heuuuu… Miluju vodu, ale teď mi panička říká, že moje vodní vášně jsou čtenářům webu už dostatečně známé.
A co je na mně nejzajímavější? Splnil jsem dětský sen své paničky :-) Toužila mít lva, tak má mě. Jen oholit tělo - aby vynikla moje hříva - a nechat bambulku na ocásku!
Jak jsme se s paničkou našli?
To jsem se jednou takhle sušil doma na trávníku po nechtěné a zakázané návštěvě zahradního bazénku, a někdo zazvonil u branky. Páníčkové zavřeli moji mámu a šli otevřít takový divný ženský, která přes branku zvědavě nakukovala, stoupala si na špičky a prostě šmírovala zahradu. Znal jsem tyhle návštěvy, bééé. Postupně takto mizeli moji bratříčkové a sestřičky - s úplně cizíma lidma, až jsem tam nakonec zůstal sám. Nóóó. Nebyla mi protivná, dokonce jsem z ní cítil i psa, ale doma je doma, a tak i přes její „jůůů a jéééé a ty seš krááásnej pejsek“ jsem se odešel zamaskovat do záhonku s kytkama. Ona pak dlouze mluvila s mýma lidma, něco pili, něco jedli. Pak jí přinesli od babičky Máši ukázat takový upískaný mrňavý nic, a ta ženská to pískle pusinkovala a říkala: Nastěnko - brzy si pro tebe přijedu! A mně svitla naděje, že o mě nejde, že se přijela jen podívat na moji setřenici. Ale ouha, Nastěnku odnesli a začali mě hledat. Tvářil jsem se že jsem kytka, ale přesto mě našli, ta cizí baba mě popadla do náruče a jen hekla, měl jsem skoro 20 kilo. Přesto mě odvláčela do předmětu, kterému se říká auto. A pak se lidi loučili, bývalá panička i ta nová brečely, to teda fakt nevím proč, a pak už jsem drandil do svého nového domova, kde jsem poznal svého milovaného páníčka Jirku, erdelího kámoše Ajvíka a jeleny. Po čase k nám přišla i Nastěnka. Mám veliké srdíčko, všichni se do něho vejdou a všechny miluju a oni milují mě. Beze mě by to v naší smečce prostě nešlo - haf!
Čím se mohu pochlubit?
Málem jsem byl výstavně úspěšný pes. Hned na své první výstavě ve třídě mladých jsem dostal CAJCe a BOBa (Vítěz plemene)! Porazil jsem tři úřadující šampiony, a pak jsem byl ještě vybrán jako třetí nejlepší mladý pes výstavy. Haf :-) Jenže jsem poněkud prudší nátura, není pro mě problém odvláčet paničku i s lavičkou přes kus parku, páníček už za mnou taky drandil po zadku :-) To byla legrace, haf haf haf! A tak si panička na svoji výstavní vášeň nechala holky - dobře jim tak, hihihi. Ale teď něco povídala, že mě přihlásila na klubovou výstavu do veteránů. Chicht, nic jí neříkejte, ale já jí ukážu co že jsem to za veterána!
7.9.2005, Drak
Zpět