Zpět na hlavní stránku (menu)     Zpět na titulní stránku Kavkazský pastevecký pes - Lajdn

Murphyho zákony pro vycházky s psíčkem kavkazáčkem (dále jen PK) v praxi, aneb proč já bláhová stále opomíjím Leošovu poznámku k vodnímu zákonu...

Lída Švecová


Vodní zákon paní Ludmily:
Nejkratší cesta PK k rybníku vede téměř vždy přes vysoké kopřivy. Nevede-li přes vysoké kopřivy, pak jen proto, že vysoké kopřivy jsou udušeny ještě vyšším bodláčím.
Čochtanův komentář k vodnímu zákonu paní Ludmily:
PK se někdy vydá k rybníku i delší cestou, vede-li tato přes vysoké kopřivy a vysoké bodláčí a prudce klesá nad i pod hladinou.
Leošova poznámka k vodnímu zákonu paní Ludmily:
Ručník, mýdlo, šampon a koupací plášť s sebou!


Byla neděle. Krásné dopoledne. Obloha kýčovitě modrá, k blízkému rybníku se začali stahovat koupání chtiví lidičkové. Měla jsem sice v plánu vzít svoji kavkazskou smečku do vody až odpoledne, ovšem když jsem viděla ty davy lidí, rozhodla jsem se pro změnu, že využiju ještě volné vstupy do rybníka hned - hlavní pláž již byla obsazena.

Jako prvního jsem vyvedla k vodě Dráčka. Má na to právo jako nejstarší člen smečky, a pak - čím míň lidí a především psů v dosahu, tím líp.

Šťastný Darášek mi vzorně ťapal u nohy na vodítku, a já se mezi sledováním okolí snažila rozmotat z minula zašmodrchanou stopovačku. Abyste tomu rozuměli, konečně se mi povedlo naučit Dráčka, že do vody se nechodí na vodítku, anébrž na stopovačce. To proto, že takto ho mám zajištěného a mně nehrozí nechtěná koupel. Máme to zvládnuté skvěle, dojdeme k schůdnému "vlezu" do rybníka, dám povel sedni, odepnu vodítko, připnu stopavačku - a to už je znamení, že může vstoupit do své milované vodičky. Jenže jak jsem naznačila, stopovačku jsem měla zašmodrchanou, a tak jsem dostala nápad, že Dráčka přepnu hned u břehu, a jak vleze do vody, budu ji postupně rozmotávat. Ale ouha, učinila jsem tak předčasně, když jsem uviděla několik "vlezů" volných… Dráček na stopovače - znamení volno - vyrazil… Zašmodrchaná stopovačka se mi ovinula kolem nohy, a než jsem se vzpamatovala, projela jsem bezva vzrostlýma kopřivama, a samozřejmě také místem, kde břeh prudce klesá pod hladinu… Naštěstí se Dráček připlul podívat, co tam v té vodě panička vyvádí… Při cestě zpět byl Dráček šťastný, osvěžený a spokojený. Já promočená, a vzhledem k vysokém břehům této strany rybníka, z kterého jsem se drápala po kolenou, jsem byla důkladně zabahněná, a také jsem byla rudá jak rak a opupínkovaná z průlezu kopřivama…

Druhá na řadě byla Boominka. Hustota lidí u rybníka se zvyšovala a zvědavci na nás nedůvěřlivě pokukovali - na bahnitou, špinavou a mokrou ženskou, vedle které cupitala čisťounká, suchoučká a načesaná psí dáma. S Boominkou žádné koupací problémy nemáme. U řádného vstupu do rybníka jsem jí odepnula vodítko, ona se důstojně vnořila do vody, po osmělení vyrazila na hloubku, doplavala si do půlky rybníka a v pohodě zpět.

Na řadu přišla Darlenka. Ta nemá k vodě jednoznačně kladný vztah. Tak ráchat se na břehu - to jo, ale dál, zaplavat si - to dosud nezkusila. Ve stavu, v jakém jsem již byla, jsem se rozhodla, že to tedy s Darlou vyzkouším a tím se také trochu očistím. Vzala jsem ji na místo, kde při vstupu do rybníka je dlouho a dlouho mělko. Darlenka za mnou do vody šla ochotně, ale cítila jsem, že jak vody přibývalo, začala mě packou chytat na nohu. Nevěnovala jsem tomu bohužel žádnou pozornost, stále jsem si myslela, že se sama trošku odbahním, a pokud to Darlence bude vadit, vrátí se ke břehu.

Podcenila jsem její důvěru ke mně. Jakmile ztratila pevnou půdu pod nohama, udělala asi tři tempa, skočila mi do náruče a předníma tlapkama mě chytla kolem krku. Po kratším boji o přežití se mi podařilo ji ze sebe sundat, ale jen na okamžik. Tentokrát mi skočila na záda a vydržela mi tam až do mého vylezení po čtyřech na břeh, až pak dospěla k názoru, že se mě může pustit. Takže jsem zůstala nejenom bahnitá, samý pupínek od kopřiv, ale i s do krve rozškrábanými zády a s mnoha dalšími škrábanci po celém těle...

Odměnou mi byla rozesmátá a šťastná smečka psíčků kavkazáčků :-)

19.7.2005

Vážená paní Švecová!
Pokud byste si pečlivě, ale opravdu pečlivě prostudovala Murphyho zákony pro vycházky s PK (../prispevky/humor01/Murphy01.htm), věděla byste, že nejvhodnějším pracovním oděvem pro vycházky s PK v krajině, kde se nacházejí jakákoliv vodní díla, je skafandr! Případně byste mohla pro tyto účely používat ochrannou vestičku jakou nosí pyrotechnici. Pravda, ve skafandru nebo v takové vestičce by se Vám zřejmě poněkud blbě plavalo :-(
Dospěla jsem tedy k závěru, že pro příští koupání Darlenky by bylo nejvhodnější metodou použití autojeřábu, kterým byste ji mohla spouštět na hladinu bez Vámi uváděných problémů a bez následných enormních výdajů za jódovou tinkturu a za náplasti. Pro koupání Dráčka by se rovněž mohl autojeřáb aplikovat - samozřejmě při dodržování platných vyhlášek ČÚBP (Český úřad bezpečnosti práce) týkajících se jeřábů a jiných zdvihadel.
Jsem přesvědčena, že je lepší používat i zdánlivě komplikované a náročnější postupy při koupání PK - vedou-li tyto postupy ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) s PK (psíčkem kavkazáčkem), než aby se Vaši kolegové a přátelé museli kvůli nějaké utopené švecové skládat na věnec...
S pozdravem
Jarka F.

Zpět na hlavní stránku (menu)     Zpět na titulní stránku Kavkazský pastevecký pes - Lajdn